Zvyšování kvality života onkologických pacientů v průběhu ozdravných pobytů

PhDr. Martin Kořán, CSc.
Neurochirurgické odd. Nemocnice Na Homolce, Praha 5,
e-mail: martin.koran@homolka.cz


Ozdravne pobytyVážení přátelé,

díky své manželce Věře (kterou mnozí z Vás znají z ozdravných pobytů či ze seminářů) jsem pravidelným čtenářem Bulletinu ARCUSU – ONKO CENTRA. Ve většině předloňských a loňských čísel jsou opakované příspěvky účastníků, kteří velmi kladně hodnotí ozdravné pobyty (poslední v čísle 92, hodnotící prosincový pobyt v Melchtalu v roce 2003). Rád bych všechny dřívější účastníky i potenciální zájemce informoval o tom, jaký mají ozdravné pobyty význam z psychologického hlediska a o čem vlastně vypovídaly vyplňované dotazníky.

V květnu 2001 jsem se poprvé jako psycholog zúčastnil ozdravného pobytu onkologických pacientů v Zagori pořádaných občanským sdružením ARCUS-ONKO CENTRUM Česká Lípa za finančního přispění Všeobecné zdravotní pojišťovny a již před odjezdem na tento pobyt jsem chtěl vědět, jaký vliv mají ozdravné pobyty na kvalitu života onkologických pacientů. Za tímto účelem jsem začal účastníkům zadávat několik jednoduchých dotazníků, postihujících subjektivní stavy, psychosomatické potíže, kvalitu života a to jednak doma před nástupem na ozdravný pobyt, jednak na závěr ozdravného pobytu. Stejné dotazníky jsem pak zadával účastníkům i dalších ozdravných pobytů. To, co se mi podařilo zjistit v průběhu posledních tří let, se stalo předmětem několika přednášek na seminářích Arcus-onko centra, jednak jsem vystoupil na 8. Evropském kongresu psychologie ve Vídni v červenci loňského roku a spolu s paní primářkou M. Wittnerovou jsem na toto téma přednesl přednášku na Lymfokongresu v říjnu 2003 v Praze. Při všech těchto přednáškách jsem předváděl fotografie z nejrůznějších aktivit na ozdravných pobytech v Chorvatsku a ve Švýcarsku, které jsem doprovodil textem, že to, co posluchači vidí, nejsou ženy usilující o redukci hmotnosti, či turisté pochodující v horách, ale že ve všech případech se jedná o onkologické pacienty při provádění jejich každodenních tělesných cvičení či dalších pohybových aktivit, které nejenže pomáhají zlepšit jejich fyzickou kondici a vitální funkce, ale že jejich emoční zážitky při provádění nejrůznějších fyzických aktivit zvyšují kvalitu jejich života tím, že jim umožňují vyrovnávat se lépe s nároky a nejrůznějšími stresory každodenního života.

V odborné literatuře se uvádí, že délka lidského života je z 15% ovlivňována dědičnými vlivy, z 15% vlivy ekologickými, z dalších 15% úrovní zdravotní péče a zbylých 55% je nepochybně závislých na životním stylu (výživa, odolnost a zdatnost, vyrovnaná psychika, apod.), ovlivňujícím imunitu člověka. Některé z uvedených faktorů jsou nám dány a ovlivnit je nelze či jen zcela minimálně, zatímco životní styl je v rukou každého jedince a každý má též možnost optimalizovat své návyky a tím zlepšovat kvalitu svého života. Jedním z nezanedbatelných činitelů kvality života je i tělesná aktivita, která může být záměrně používána jako podpůrný a ochranný prostředek zlepšující život. Tělesná aktivita má z psychologického hlediska značný význam pro získávání psychické stability, vyrovnání se s nemocí, nalézání sebe sama a svého místa ve společnosti, zlepšování sebekontroly, vytváření pocitu spokojenosti se sebou samým a tím i odolnosti vůči stresu a zátěžovým situacím. Nezanedbatelným je i vznik endorfinů v mozku při tělesném cvičení, tj. vnitřních morfinů, které působí uklidňujícím způsobem na psychiku.

Účast klinického psychologa na ozdravných pobytech pro onkologické pacienty je důležitá, neboť pečuje o duševní složku onkologických pacientů za pomoci individuální i skupinové psychoterapie a rozšiřuje jejich informovanost přednáškami o vlivu stresu na vznik onkologických onemocnění, o psychologické podpoře při léčbě či o významu zlepšení životního stylu, čímž obohacuje tyto pobyty o nezanedbatelnou psychosociální dimenzi ve smyslu definice zdraví dle Světové zdravotnické organizace (WHO - Zdraví jako ideální stav tělesné, duševní a sociální pohody a ne pouze nepřítomnost nemoci či vady).

Léčba onkologických onemocnění zahrnuje chirurgické řešení, radioterapii a chemoterapii. Onemocnění i některé aspekty léčby jsou spojeny s vyšší úrovní stresu, úzkostí, deprese a zhoršenou kvalitou života. Cílem ozdravných a rekondičních pobytů je přispět k odstranění nežádoucích účinků protinádorové léčby, zlepšit celkovou kondici nácvikem správných životních návyků, přispět k adaptaci na opětné zařazení do standardního života a osvětově-edukačními akcemi zlepšit prevenci nádorových onemocnění. Ozdravné pobyty mají v ČR velmi dobrou tradici, přitažlivost pro účastníky i pevná pravidla, jak pokud jde o náplň aktivit, tak pokud jde o výběr účastníků. Těchto ozdravných pobytů pořádaných Arcusem se zúčastňuji převážně ženy po ablaci prsu nebo parciální resekci prsu, v menším procentu pacientky po gynekologických operacích a ostatních onkologických chorobách. Ozdravné pobyty jsou realizovány v prostředí vhodném pro tréninkový program tělesné zátěže, která je vhodně dávkována, dále pro relaxační a rehabilitační cvičení nejrůznějších typů. Součástí ozdravných pobytů jsou i denní aplikace přístrojové (event. i ruční) lymfodrenáže, přednášky lékařů a psychologů o problémech spojených s onkologickou tematikou, rozhovory s psychologem, individuální a skupinová psychoterapie a další aktivity k eliminaci rizikových faktorů, včetně racionální stravy. Všechny aktivity účastníci vykonávají pod dohledem odborného zdravotnického personálu, který je k dispozici po celých 24 hodin.

Použité psychologické dotazníky byly zaměřeny na obtíže pacienta (např. tělesné příznaky, nutkavé myšlenky, přecitlivělost, deprese, úzkost, fobie, podezíravé myšlení a celkový ukazatel závažnosti obtíží), dále na posuzování struktury a dynamiky psychických stavů jedince v různých situacích, pomocí následujících škál: pohoda, energie, činorodost, impulsivita, napětí, úzkost a tenze, deprese, vyčerpání a sklíčenost. Další dotazník byl zaměřený na zhodnocení kvality života jedince z jeho individuální perspektivy zdraví či nemoci a v neposlední řadě jsem použil dotazník „Kvalita života pacientů s onkologickým onemocněním“, s cílem zjistit jaké nejzávažnější problémy ovlivňují zdraví a kvalitu života pacientů s onkologickým onemocněním.

Na základě vyplnění těchto jednoduchých dotazníků před nástupem na ozdravný pobyt (ve čtyřech různých skupinách účastníků ozdravných pobytů – viz níže), bylo provedeno zhodnocení psychosomatických obtíží a problémů jednotlivých pacientů, kvality jejich života a jejich emočních (subjektivních) stavů. Takto získané výsledky na počátku ozdravného pobytu umožnily provádět individuální podpůrnou psychoterapii u těch pacientů, kteří uváděli závažné problémy ve svém životě. Na závěr pobytu bylo provedeno opakované vyplnění dotazníků, které sloužilo ke zhodnocení efektu ozdravného pobytu.

V průběhu předchozích tří let byly sledovány a zkoumány 4 skupiny onkologických pacientů na ozdravných pobytech v Chorvatsku (v květnu 2001 v celkovém počtu 58, z toho 56 žen a 2 muži, s průměrným věkem 54,47 let); ve Švýcarsku (v květnu 2002 v počtu 34, z toho 31 žen a 3 muži, s průměrný věkem 55,29); dále na zářijovém pobytu v Chorvatsku 2002 (v počtu 128, z toho 123 žen a 5 mužů, s průměrným věkem 55,48 let) a konečně při loňském květnovém pobytu ve Švýcarsku (v počtu 38, z toho 32 žen a 6 mužů, s průměrným věkem 59,42 let).

Výsledky matematicko-statistického zpracování ukázaly významné změny ve většině škál emočních stavů v průběhu ozdravného pobytu (snížení negativních aspektů, tzn. psychického napětí, úzkosti, deprese, vyčerpání a sklíčenosti a naopak významné zlepšení positivních škál, tj. psychické pohody, energie, činorodosti a aktivity). Rovněž ve většině škál běžné psychopatologie se jejich hodnoty v průběhu ozdravného pobytu významně snížily. Z důvodu menší přehlednosti dané formátem Bulletinu záměrně neuvádím tabulkové ani grafické údaje, které jsem předkládal opakovaně na seminářích a na přednáškách v průběhu ozdravných pobytů a spíše předpokládám, že mi bude uvěřeno následující:

Předložené výsledky dokumentují přesvědčivě důležitost a význam ozdravných pobytů onkologických pacientů pro zlepšení kvality jejich života a pro podporu jejich psychického i zdravotního stavu v podobě zlepšené psychické i fyzické kondice. Všechny použité metody vedou u všech zkoumaných skupin účastníků ozdravných pobytů k podobným či stejným závěrům, týkajícím se očekávaných změn ovlivňujících kvalitu života onkologických pacientů v průběhu ozdravných pobytů. Ať byly výsledky uváděny v přehledných grafech či v číselných tabulkách, vždy byly velmi podobné až shodné pro všechny zkoumané skupiny. Ale nejen čísla a grafy jsou důležité. Je nutné podívat se do tváří jednotlivých účastníků v průběhu pobytů, vidět a slyšet, co účastníci prožívají a jak hodnotí svoji účast na ozdravných pobytech. Je rovněž nutné vzít do úvahy vliv positivních emocí a zkušeností s každodenními kontakty s podobně postiženými jedinci, kteří dokázali překonat své zdravotní i osobní problémy. Toto je významná podpůrná funkce skupiny pacientů s podobnou diagnózou. A to všechno jsou důvody, proč mají ozdravné pobyty pro onkologické pacienty své opodstatnění.

Výzkum podobného typu je velmi důležitý jak pro onkology, psychology a ostatní poskytovatele zdravotní péče, tak i pro finanční podporovatele, kteří tak dostávají do ruky ověřené údaje o smysluplnosti a účelnosti celé akce. Mně osobně zkušenosti jednotlivých pacientů na ozdravných pobytech pomáhají při každodenní péči o onkologické nemocné, v naší nemocnici, kterým mohu předávat poselství, zkušenosti a osobní příklady těch, kteří svůj boj s tímto onemocněním vítězně zvládají.

Na shledanou někdy příště...

Zpět na "Edukace"